Hans Glaser vydal roku 1561 leták popisující neobvyklý úkaz nad Norimberkem. Podle textu měli lidé za úsvitu 14. dubna vidět kolem Slunce koule, kříže a podlouhlé tvary. Autor psal o jejich pohybu, vzájemném boji a pádu v kouři. Obrázek i text skutečně existují. Nejsou však totéž jako přímý záznam každého popsaného detailu.
Dřevoryt vznikl pro tisk. Mezi úkazem a čtenářem tedy stojí vyprávění, paměť, výtvarné zpracování a rozhodnutí vydavatele. Glaser navíc uzavírá zprávu náboženským varováním. Závěr mohl ovlivnit způsob, jakým příběh podal. Množství postav nebo tvarů na obrázku samo o sobě nepředstavuje množství nezávislých svědectví.
Přírodní možností jsou složité halové jevy. Ledové krystaly v atmosféře mohou kolem Slunce vytvářet jasné body, kruhy, oblouky nebo sloupy. Nízké ranní Slunce takovému vysvětlení části popisu odpovídá. Meteorologická možnost ale není důkazem, že přesně tento úkaz byl halo: nedokáže sama rozhodnout o každém motivu na dobovém tisku.
Podobný leták vyšel roku 1566 v Basileji, také s neobvyklými tvary u Slunce a náboženským výkladem. Je důležitý pro pochopení tehdejšího způsobu vyprávění o úkazech. Není druhým nezávislým potvrzením norimberské události. Dnešní interpretace o bitvě mimozemských lodí přidává původ a technickou povahu objektů, které dobový dokument spolehlivě neurčuje.
Pro další pátrání je nejcennější porovnávat nejen tvary, ale i přesná slova, čas, směr pozorování a jiné záznamy téhož dne. Nezávislá zpráva se shodnými konkrétními detaily by vážila více než další podobný obrázek z jiného roku. Náš závěr proto zůstává otevřený vůči neobvyklému jevu, ale opatrný vůči příběhu o kosmické bitvě.
