Ilustrace (AI)Pod ledem Antarktidy se ukrývá vějíř z 30 obřích pánví
Místy pod více než třemi kilometry ledu se rozkládá krajina, kterou lidské oko nikdy přímo nevidělo. Mezinárodní tým nyní ukázal, že 30 velkých pánví pod východní Antarktidou netvoří náhodně rozeseté prohlubně. Společně vytvářejí vějířovitý geologický celek, který se rozevírá z oblasti poblíž jižního pólu.
Pánve Wilkes, Aurora i oblast, v níž leží slavné podledovcové jezero Vostok, vědci znali už dříve. Nové je jejich propojení do jediného obrazu. Soustava zasahuje pod přibližně polovinu východoantarktického ledového štítu a její severní okraj sleduje asi 2 000 kilometrů dlouhý oblouk pobřeží.
Pepan: Takže pod ledem našli ztracený svět velký jako půl kontinentu?Ne tak docela. Studie neodhalila skrytou civilizaci ani propojený podzemní oceán. Autoři poskládali dohromady mapy podloží vytvořené radarovým měřením a doplnili je údaji o gravitaci, magnetickém poli, zemětřesných vlnách a stavbě zemské kůry. Ve všech těchto datech hledali společný vějířovitý vzor.
Podle navrženého vysvětlení se zemská kůra v dávné minulosti roztahovala a otáčela kolem oblasti poblíž jižního pólu, podobně jako když rozevíráme skládací vějíř. Proces mohl začít před rozpadem dávného superkontinentu Gondwany a později ovlivnit i oddělení Antarktidy od Austrálie. Přesné stáří a jednotlivé fáze tohoto děje však zatím určit nelze.
Franta: Žádné město pod ledem. Ale geologická jizva přes půl Antarktidy mi jako objev úplně stačí.Staré zlomy a pánve nejsou jen vzpomínkou na dávnou geologii. Jejich tvar zřejmě pomáhá určovat polohu velkých ledovců, které odvádějí led z vnitrozemí k pobřeží. Nad celou zkoumanou oblastí leží množství ledu odpovídající při úplném roztání asi 28 metrům globální hladiny moří. Není to předpověď budoucího růstu moří, ale měřítko toho, proč potřebujeme podloží pod ledem správně znát.
Výzkum tedy neobjevil nový svět, nýbrž společný původ krajiny, jejíž jednotlivé části jsme už znali. Důkazy pro jeden obří vějířovitý systém jsou silné. Nejisté zůstává, kdy přesně vznikl a jak výrazně bude jeho skrytý reliéf ovlivňovat budoucí ústup ledu.
PROTI
- Více než 99 procent antarktického podloží zakrývá led, takže přímých geologických pozorování je málo.
- Autoři nedokážou přesně určit, kdy vějíř vznikl ani zda se formoval v jediné, nebo několika etapách.
- Studie popisuje geologickou stavbu a její pravděpodobný vliv na tok ledu, sama však nepředpovídá rychlost budoucího tání ani růst hladiny moří.
PRO
- Třicet pánví vytváří souvislý radiální vzor směřující k oblasti poblíž jižního pólu.
- Podobné uspořádání se objevuje v mapách podloží i v gravitačních, magnetických a seismických datech.
- Výsledky prošly odborným posouzením a vyšly v časopise Nature Geoscience.
„Tři kilometry ledu, jezero Vostok a obří vějíř pánví? Říkej si, co chceš, ale pod tímhle určitě ještě něco čeká.“
„Čeká tam hlavně spousta horniny, vody a nezodpovězených otázek. A tentokrát jsou samotná data zajímavější než ufoni.“
Chystáme pravidelný přehled ze světa UAP a vesmírných záhad, k tomu hlubší rozbory — všechno přímo do e-mailu. Nech nám adresu. Bez spamu, kdykoli se odhlásíš.
Chci být u toho →