Ilustrace (AI)Pod Bermudami našli asi 20 kilometrů silnou vrstvu horniny
Bermudy proslavily příběhy o mizejících lodích a letadlech. Skutečná doložená záhada je ale geologická: mořské dno pod souostrovím tvoří široké vyvýšení, které je zhruba o 400 až 600 metrů výš než okolní dno, přestože zdejší sopky naposledy vybuchovaly před 30 až 35 miliony let.
William Frazer z Carnegie Science a Jeffrey Park z Yaleovy univerzity prozkoumali záznamy 396 vzdálených zemětřesení zachycených stanicí na Bermudách. Zemětřesné vlny se na rozhraních různých hornin mění, takže vědcům fungují podobně jako nepřímý rentgen podzemí. Z výsledků vyvodili, že pod oceánskou kůrou začíná další vrstva silná přibližně 20 až 21 kilometrů.
Pepan: Takže pod Bermudami opravdu něco obřího je! Já věděl, že ten trojúhelník nebude jen obyčejné moře.Vrstva by mohla vysvětlit, proč zůstává okolní mořské dno vyvýšené. Výpočet ukazuje, že pokud je přibližně o 50 kilogramů na metr krychlový, tedy asi o 1,5 procenta, lehčí než hornina, kterou nahradila, její vztlak by na pozorované vyvýšení stačil. Hustotu ale vědci přímo nezměřili; jde o hodnotu, kterou vyžaduje jejich model.
Přesný vznik vrstvy není jistý. Mohla se vytvořit během dávné sopečné činnosti, když část roztavené horniny zůstala pod kůrou a postupně ztuhla, nebo jiným procesem, který pozměnil nejvyšší část zemského pláště. Měření z jediné stanice navíc nedokáže spolehlivě určit, jak daleko vrstva do stran sahá.
Franta: Ano, Pepane, pod Bermudami je skutečná anomálie. Jen z ní pořád nevylézá portál — zatím máme zemětřesné vlny, výpočet a několik možných geologických vysvětlení.Výsledek proto neřeší mýty o Bermudském trojúhelníku. Nabízí ale poctivé vysvětlení jiné dlouholeté otázky: jak může staré sopečné souostroví stále sedět na výrazně vyvýšeném mořském dně bez známek dnešního horkého proudu z hlubin. Studie vyšla 28. listopadu 2025 v recenzovaném časopise Geophysical Research Letters.
PROTI
- Data pocházejí z jediné stálé měřicí stanice, takže boční rozsah vrstvy není dobře známý.
- Rozdíl hustoty asi 1,5 procenta je výpočet potřebný pro model, ne přímé měření horniny.
- Přesný vznik vrstvy není rozhodnutý a studie připouští několik možných procesů.
PRO
- Zemětřesné vlny ukazují rozhraní odpovídající vrstvě silné přibližně 20 až 21 kilometrů.
- Výsledek zůstává podobný i při změně předpokládané rychlosti vln a způsobu zpracování.
- Model lehčí vrstvy dokáže vysvětlit pozorované vyvýšení mořského dna bez dnešního horkého proudu z hlubin.
„Pod Bermudami je dvacet kilometrů horniny navíc! Portál to není, ale obyčejný ostrov už taky ne.“
„Vrstva je silný závěr ze zemětřesných vln. Jak vznikla a zda opravdu podpírá celé vyvýšení, se ještě ověřuje.“
Chystáme pravidelný přehled ze světa UAP a vesmírných záhad, k tomu hlubší rozbory — všechno přímo do e-mailu. Nech nám adresu. Bez spamu, kdykoli se odhlásíš.
Chci být u toho →