V září 2026 autoři nové práce oznámili rádiové záření připisované planetě Beta Pictoris b. Pozorovali ji pomocí soustavy MeerKAT v letech 2025 a 2026. Jde o mladého plynného obra v soustavě vzdálené přibližně 64 světelných let. Práce byla zveřejněna jako preprint — text před konečným potvrzením odborným recenzním řízením.
Podstatné není pouze to, že z daného směru něco vysílá. Signál mohla vytvářet i mateřská hvězda. Autoři proto porovnávali polohu rádiového zdroje s polohami těles v soustavě. Podle jejich analýzy odpovídá planetě b lépe než hvězdě. Toto přiřazení je zásadní částí oznámeného objevu, kterou bude potřeba dále prověřovat.
Opakující se záblesky mají výraznou polarizaci, tedy uspořádaný způsob kmitání rádiových vln. Autoři je vysvětlují pohybem elektronů v silném magnetickém poli a procesy souvisejícími s polární září. Podobné přirozené rádiové projevy známe i z Jupiteru. Rádiový signál tak automaticky neznamená vysílač nebo inteligentní civilizaci.
Oproti stručnému reelu zde doplňujeme důležité omezení: tvrzení o prvním přímo lokalizovaném signálu tohoto druhu je zatím závěrem autorů preprintu, nikoli hotovou nezávisle potvrzenou skutečností. Článek o jiné planetě této soustavy, Beta Pictoris d, popisuje odlišný nález. Písmeno za názvem hvězdy zde opravdu rozhoduje.
Náš závěr je podmíněný: pokud se přiřazení potvrdí, získáme způsob, jak zkoumat magnetické prostředí vzdálených planet. Dobrou další zkouškou by bylo sledovat, zda se záblesky opakují v souvislosti s rotací planety. Pro hledání života je užitečné rozumět přirozeným signálům — teprve potom poznáme, co z nich skutečně vybočuje.
