29. 4. 2019 sledoval australský radioteleskop Parkes, známý také jako Murriyang, Proximu Centauri. V datech později výzkumníci projektu Breakthrough Listen našli nezvyklou rádiovou stopu kolem 982 MHz. Dostala označení BLC1. Podle práce Shanea Smithe a spoluautorů měla některé vlastnosti očekávané od technosignatury, tedy možného projevu technologie mimo Zemi. Šlo o důvod k podrobné kontrole, nikoli o zachycený pozdrav civilizace.
Signál zabíral velmi úzkou část rádiového spektra a jeho frekvence se postupně měnila. Takovou změnu může způsobovat vzájemný pohyb vysílače a přijímače. Zpočátku navíc vypadal jako stopa přítomná při namíření na Proximu, která v prokládaných kontrolních pozorováních jinam chyběla. Tato kombinace byla zajímavá. Sama však ještě neurčovala vzdálenost ani původ vysílače.
Sofia Sheikh a její spoluautoři proto rozšířili pátrání na další frekvence a pozorování. Našli desítky podobně se měnících signálů, včetně stop zachycených při pohledu mimo cílovou hvězdu. Jejich frekvenční rozestupy souvisely s násobky frekvencí běžných elektronických oscilátorů, součástek vytvářejících pravidelné kmity. Rodina těchto dvojníků vedla tým k závěru, že BLC1 vznikl jako produkt vzájemného mísení pozemských rušivých signálů.
Konkrétní zařízení se týmu určit nepodařilo. Tisková zpráva Breakthrough Initiatives z 25. 10. 2021 tuto mezeru výslovně přiznává. Zároveň vysvětluje, proč první kontrola mohla rušení propustit: jeho proměnlivost se nešťastně sešla s rytmem pozorování. Když procházíte miliony stop, může některá napodobit očekávané chování vzdáleného vysílače. Neobvyklý výsledek filtru proto potřebuje další nezávislé zkoušky.
Z případu vyvozujeme důležité rozlišení: neznat přesný přístroj není totéž jako neznat nic o původu signálu. Pro lidskou elektroniku zde mluvila společná struktura více stop. Samotné tvrzení, že původce nebyl pojmenován, tuto souvislost nevyvrací. Skutečnou námitkou by byla například analýza ukazující, že BLC1 s elektronickými dvojníky nesouvisí, nebo nové nezávislé zachycení odpovídajícího signálu z určeného směru.
BLC1 podle zveřejněné analýzy není dokladem mimozemské technologie. Není však ani důkazem, že u Proximy žádná civilizace existovat nemůže: práce řeší původ konkrétní rádiové stopy, nikoli všechny možné podoby tamního života. Pro další hledání plyne praktický závěr. Příští nadějný signál musí obstát nejen při pohledu na jednu hvězdu, ale také při porovnání s tím, co ve stejnou dobu dělá naše vlastní elektronika.
