×
Fakta oddělíme od blbostí
Ilustrace (AI)
Ilustrace vygenerovaná umělou inteligencí (AI)
ZPRÁVA

Pozemské mikroby mohou přežít ve stínu u jižního pólu Měsíce

ZajímavostOtisk boty u měsíčního pólu nemusí být jen stopa. Nízké Slunce z něj může vytvořit malou zastíněnou kapsu, ve které model předpovídá delší přežití některých pozemských mikrobů.

Na Měsíci možná zanecháme víc než stopy bot. Studie zveřejněná 19. srpna 2026 v časopise Science Advances ukazuje, že některé pozemské bakterie a houby by mohly zůstat životaschopné v zastíněných místech u jižního pólu Měsíce. Nejde o objev měsíčního života ani o pokus provedený přímo na povrchu. Autoři vytvořili počítačový model založený na měřeních Měsíce a na výsledcích dřívějších experimentů s odolností mikrobů.

Tým vedl Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vědci použili údaje o výšce a teplotě povrchu ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter a modely osvětlení. Zaměřili se na oblasti Nobile Rim, Connecting Ridge a De Gerlache Rim. U pólů se Slunce drží nízko nad obzorem, takže okraje kráterů, kameny a i malé nerovnosti vytvářejí dlouhé stíny. Ty mohou omezit ultrafialové záření, které je pro většinu mikrobů na povrchu Měsíce hlavní ničivou silou.

Autoři porovnali modelované podmínky s limity pěti skupin bakterií a hub, které se vyskytují u lidí nebo v prostředí kosmických lodí. Za přežití považovali stav, kdy mikroorganismus zůstane životaschopný alespoň jeden pozemský den. Nejodolněji v modelu vyšla houba Aspergillus niger. V některých trvale zastíněných částech mohly modelované podmínky vyhovovat všem pěti zkoumaným skupinám déle než týden. To je výpočet možných podmínek, nikoli důkaz, že mikroby na těchto místech skutečně jsou.

Chráněná oblast přitom nemusí být velká. Podle studie mohou drobné krátery, koleje roveru nebo dokonce otisk astronautovy boty vytvořit stín, ve kterém je dávka ultrafialového záření nižší než v okolí. Přežití však neznamená růst ani rozmnožování. Na dnešním měsíčním povrchu nemáme důkaz o kapalné vodě a dalších podmínkách, které by z takové stínové kapsy udělaly obyvatelné prostředí.

Právě tato hranice je důležitá pro budoucí výpravy. Lidé, skafandry a obytné moduly nevyhnutelně nesou mikroby i organické látky. Pokud před přistáním nevznikne přesný výchozí záznam, mohou pozdější přístroje obtížněji rozlišovat původní měsíční chemii od materiálu dovezeného ze Země. Studie proto není zprávou o životě na Měsíci. Je varováním, že při jeho hledání musíme nejdřív vědět, co jsme tam přivezli sami.

Mohou mikroby přivezené lidmi přežít u jižního pólu Měsíce?
Verdikt redakce
POTVRZENO
Recenzovaný model ukazuje, že v některých stínech mohou podmínky umožnit přežití. Přímý pokus na Měsíci ale zatím neproběhl a přežití neznamená růst.
Váha důkazů
30 % proti
70 % pro
PROTI
  • Mikroby nebyly v rámci studie vysazeny ani měřeny přímo na Měsíci.
  • Model zjednodušuje prostředí a nezahrnuje všechny společné účinky měsíčního prachu, záření a dalších faktorů.
  • Neexistuje důkaz, že by se mikroby na povrchu mohly aktivně množit bez kapalné vody a dalších vhodných podmínek.
PRO
  • Model využívá skutečná měření výšky a teploty měsíčního povrchu i podrobné výpočty osvětlení.
  • Limity odolnosti vybraných mikrobů vycházejí z dřívějších laboratorních a kosmických experimentů.
  • V zastíněných oblastech je nižší dávka ultrafialového záření, které patří mezi hlavní překážky přežití.
Pepan
Pepan balí dezinfekci

„Takže první mimozemšťan bude plíseň z našeho skafandru?“

Franta
Franta značí vzorky

„Pořád pozemšťan, Pepane. Právě proto musíme vědět, co jsme přivezli, než začneme hledat něco původního.“

✉︎ Nenech si ujít to nejlepší

Chystáme pravidelný přehled ze světa UAP a vesmírných záhad, k tomu hlubší rozbory — všechno přímo do e-mailu. Nech nám adresu. Bez spamu, kdykoli se odhlásíš.

Chci být u toho →