Na Měsíci našli dvě obří sopky. Jsou tak ploché, že se celé roky schovávaly

Na Měsíci se celá léta skrývaly dvě obří sopky — ne proto, že by byly malé, ale protože jsou až nečekaně ploché. Tým vedený Le Qiao popsal dvě přibližně 80 kilometrů široké sopečné vyvýšeniny, jejichž tvarem připomínají velké štítové sopky na Zemi. Studie vyšla 4. srpna 2026 v časopise Geophysical Research Letters.

Štítová sopka není vysoký kužel. Vzniká, když řídká láva teče daleko od zdroje a vrství se do velmi širokého, mírně klenutého štítu. Na rozbombardovaném měsíčním povrchu proto může útvar široký desítky kilometrů splynout s okolní krajinou. U oblasti Prinz–Montes Harbinger ukazuje topografická mapa z americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter jen nepatrné, zčásti překryté vyklenutí široké asi 80 kilometrů.

Povrch ale není jediná stopa. U jednoho ze dvou štítů vědci našli kladnou Bouguerovu gravitační anomálii — po odečtení vlivu reliéfu tam gravitace stále ukazuje přebytek husté hmoty pod povrchem. Autoři ji vykládají jako hustší horninu bohatou na železo a hořčík, která mohla utuhnout při dávném pronikání magmatu.

Právě kombinace širokého nízkého reliéfu a gravitační stopy podle studie odpovídá sopkám budovaným dlouhými výlevy lávy, které mohly zásobovat mělké magmatické rezervoáry. Slovo „mohly“ je důležité: žádnou dutinu plnou magmatu sonda přímo nevyfotila. Jde o geologickou interpretaci vzdálených topografických a gravitačních měření.

Nový výsledek proto neříká, že se Měsíc chystá vybuchnout. Ukazuje něco zajímavějšího: jeho dávný vulkanismus mohl vytvářet i rozlehlé centrální štíty podobné těm na Zemi, ne jen lávové pláně a malé dómy. Dvě obří sopky byly celou dobu na očích — jen byly příliš ploché, aby vypadaly jako sopky.