Pluto je zmrzlý svět na samém kraji sluneční soustavy, kde panuje mráz kolem −230 °C. A přesto tam nejspíš něco teče. Vědci totiž poprvé v historii našli důkaz nedávno tekoucí kapaliny na Plutu — tekutý dusík.
Objevili to na Plutově slavném „srdci“ — světlém ledovci Sputnik Planitia, který je jedenáctkrát větší než celé Česko. Na jeho severním okraji jsou tmavé stopy a tým vedený Alanem Sternem (šéfem mise New Horizons) je vysvětluje takto: hluboko pod ledovcem taje dusík, trhlinami se dere nahoru a rozlévá se po povrchu. Déšť to být nemůže — atmosféra je moc řídká — takže kapalina musí přicházet zespodu. Vyšlo to v recenzovaném časopise The Planetary Science Journal.
Není to ale stálý potůček. Dusík se pod ledem hromadí a ven se dostává v krátkých, prudkých nárazech — při jedné takové události podle výpočtů vyteče 100 000 až milion krychlových metrů kapaliny, a to během hodin až dní. Povrch ledovce je navíc geologicky mladý, míň než milion let, takže ty stopy musely vzniknout nedávno.
Pořád je to „nejspíš“ — jde o výklad snímků a počítačových modelů, ne o přímé pozorování. I tak je to ale velké: znamená to, že Pluto, které jsme dávno odepsali jako mrtvý zmrzlý kámen, je pořád geologicky živé. A stejný trik možná stojí i za záhadnými gejzíry na Neptunově měsíci Tritonu.
Tekutina na jednom z nejchladnějších míst, které známe. Potvrdit to musí další data — ale Pluto nám zase ukázalo, že „mrtvý“ a „zmrzlý“ nemusí být totéž. Jak rád říká sám Stern: Pluto nás nepřestává překvapovat.
