Vzorky planetky Ryugu mají zvláštní výhodu. Přivezla je sonda, takže vědci mohli lépe kontrolovat jejich kontakt s pozemským prostředím. U meteoritu, který někdo zvedne ze země, bývá historie okolního znečištění složitější. Ani kontrolovaný návrat vzorku ovšem neznamená, že se laboratorní slepé zkoušky mohou vynechat.
V roce 2023 tým oznámil nález uracilu, jedné z bází molekuly RNA. Studie zveřejněná 16. března 2026 v Nature Astronomy posunula výsledek dál. Popsala všech pět základních bází, které společně používají DNA a RNA. Jejich přítomnost vědci určovali z chemických extraktů pomocí chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Jde o metody, které pomáhají oddělit látky a určit jejich složení.
Písmena jsou užitečná zkratka. Báze ve vzorku ale tvoří samostatné malé molekuly. Z jejich nálezu nelze odvodit existenci celé DNA, RNA ani buňky na planetce. Do nukleotidů je třeba zapojit další složky a pak řešit vznik řetězců, jejich stabilitu i schopnost předávat informaci.
Autoři srovnávali složení Ryugu s dalšími mimozemskými vzorky včetně Bennu. Různé poměry jednotlivých skupin látek mohou souviset s rozdílnými podmínkami chemického vývoje jejich mateřských těles. Nález tak podporuje výzkum přirozeného vzniku těchto molekul mimo Zemi. Je slučitelný s představou, že malé vesmírné objekty dopravovaly na mladé planety část potřebných látek.
Další otázka proto míří na propojení kroků. Za jakých podmínek se dostupné složky spojí do systému, který může sám sebe kopírovat? Právě tento přechod nález jednotlivých bází neřeší. Přesto mění výchozí situaci. Při hledání původu života můžeme nyní vycházet z konkrétně zjištěných molekul v pečlivě přivezeném asteroidovém materiálu.




