Pod japonským mořem se probouzí supervulkán — ale ‚vybuchne zítra' to neznamená

Pod mořem u Japonska se probouzí obr. Vědci zjistili, že se magmatická nádrž pod supervulkánem Kikai znovu plní — vulkán, který má na svědomí největší erupci za posledních skoro 12 000 let, se pomalu „nabíjí“.

Kikai leží z velké části pod hladinou jižně od Japonska. Před zhruba 7 300 lety vybuchl tak silně, že to zpustošilo tehdejší osídlení Japonska a vyvrhlo tolik magmatu, že by pohřbilo newyorský Central Park do 12 kilometrů hloubky. Tým z Univerzity v Kóbe (vede geofyzik Nobukazu Seama) teď pomocí seismických měření z mořského dna zjistil, že přímo pod kalderou je mělká nádrž roztaveného magmatu (v hloubce 2,5 až 6 kilometrů) — a plní se čerstvým magmatem z hloubky. Vyšlo to ve vědeckém časopise Communications Earth & Environment.

Jenže „plní se“ není „zítra bouchne“. Nádrž se doplňuje pomalu, po tisíciletích, a Kikai má teď dokonce míň tekutého magmatu než třeba slavný Yellowstone. Kdy — a jestli vůbec — znovu vybuchne, věda předpovědět neumí. Panika opravdu není na místě.

Cena téhle znalosti je jinde: poprvé máme model, jak se supervulkány mezi erupcemi „resetují“. A to samé nejspíš dělají i americký Yellowstone nebo indonéská Toba. Díky Kikai je teď umíme líp sledovat — a snad i včas varovat.

Pod japonským mořem tak tiká hodinový strojek, který natáhla příroda před 7 300 lety. Nespěchá — ale poprvé mu vidíme dovnitř. A to je možná to nejcennější, co supervulkán může nabídnout: šanci pochopit ho dřív, než znovu promluví.