Když těleso nevidíme, můžeme hledat, co dělá se svým okolím. U hvězdy TWA 7 přitáhl pozornost disk prachu a úlomků rozdělený do několika prstenců. Planeta může svou gravitací měnit dráhy materiálu a podílet se na vzniku mezer. Samotný tvar disku však není fotografií jeho původce: ukazuje místo pro pátrání, nikoli hotový objev.
Tým Anne-Marie Lagrangeové využil přístroj MIRI na Webbově dalekohledu. Koronograf, který potlačuje oslnivé světlo hvězdy, umožnil odhalit slabý infračervený bod. Pozorování pochází z 21. 6. 2024; studie vyšla v Nature 25. 6. 2025. Zdroj leží přibližně 52krát dál od své hvězdy než Země od Slunce a jeho poloha souhlasí s planetárním vysvětlením hlavních struktur disku.
Autoři zdroj nejlépe vysvětlují jako chladnou planetu s odhadovanou hmotností kolem 0,3 Jupiteru, tedy přibližně Saturnu. Hmotnost vyvozují z modelů, není přímo zvážená. A snímek neukazuje víry v atmosféře ani detailní povrch: zachycuje tepelné záření vzdáleného tělesa. Malebný svět na našem hero obrázku je výtvarná interpretace, nikoli podoba získaná dalekohledem.
Další otázku otevřeli Antoine Lacquement a spoluautoři ve studii zpřístupněné v březnu 2026. Zkoumali ostrý vnitřní okraj disku zhruba ve vzdálenosti 23 astronomických jednotek; jedna taková jednotka odpovídá vzdálenosti Země od Slunce. Jejich simulace ukazují, že tento okraj by mohla utvářet další planeta obíhající mezi 13 a 23 jednotkami. Jde o možné dynamické vysvětlení, nikoli její pozorování.
Model navíc nedovoluje libovolného průvodce. Aby navržená soustava zachovala zkoumané uspořádání materiálu, vychází případná vnitřní planeta na téměř kruhové dráze. To dává dalšímu hledání konkrétní omezení. Neznamená to ale, že každý ostrý okraj musí způsobovat planeta: model je třeba porovnávat s dalšími možnostmi a ověřovat novými daty.
Z případu vyplývá užitečný rozdíl mezi tipem a testem. Mezera v prachu vybírá místo, kam se podívat. Slabý zdroj v odpovídající poloze pak přidává jiný druh evidence; obě stopy se doplňují, nejsou však dvěma nezávislými objevy. U navrženého vnitřního průvodce tato přímá stopa zatím chybí. Rozhodnout by pomohlo jeho zachycení a opakovaná měření pohybu vůči hvězdě. Prach tak může omezit místo hledání dávno předtím, než samotný svět uvidíme.
