Sociálními sítěmi teď koluje efektní obrázek a videa s titulkem, že Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST — nejsilnější kosmický dalekohled) našel planetu s „99,7% šancí na život“. Zní to jako senzace století. Jenže to číslo znamená něco úplně jiného, než si většina lidí přečte.
Za tím vším je reálná planeta: K2-18b, 124 světelných let daleko, zhruba 2,5× větší než Země. Webb v roce 2025 v její atmosféře zachytil možnou stopu plynu dimethylsulfid (DMS — na Zemi ho vyrábějí hlavně mořské řasy). Bere se jako takzvaná biosignatura (chemická stopa, kterou by po sobě mohl zanechat život).
A teď ten háček. „99,7 %“ je takzvaná 3-sigma — statistická míra, jak moc si vědci věří, že naměřený signál není jen náhodný šum. 3-sigma tedy znamená 99,7% jistotu, že tam ten signál JE — ne že tam je život. Pro potvrzený objev věda navíc chce 5-sigma, tedy 99,99999 %. Sám vedoucí týmu to označil za nejsilnější náznak zatím, ale výslovně dodal, že to není důkaz.
A tady je to, co clickbait zamlčuje: od toho oznámení vyšlo několik nezávislých přezkoumání dat a signál pořádně zředila. Studie vedená NASA průkazný dimethylsulfid nenašla. Další týmy ukázaly, že data sedí i na „rovnou čáru“ (tedy žádný zvláštní signál), že DMS není jednoznačně nejlepší vysvětlení a že při společné analýze všech měření nevychází vůbec. Spolehlivě se potvrdil jen metan.
I kdyby tam DMS nakonec byl, sám o sobě není důkaz života — objevil se i na kometách a v mezihvězdném prostoru, kde žádný život není. A sporný je i onen „vodní oceán“ pod atmosférou: stejně dobře to může být roztavená hornina nebo plynný mini-Neptun bez pevného povrchu, na kterém by se vůbec dalo stát.
Takže ten hezký obrázek bujné planety s městy, lesy a vodopády? Čirá fantazie ilustrátora. K2-18b je zahalený sub-Neptun, nejspíš bez povrchu, kam by šlo šlápnout. Je to zajímavý cíl a sledujeme ho dál — ale „nevíme ≠ mimozemšťani“, a „99,7 %“ tady rozhodně neznamená to, co si z obrázku odnese většina lidí.
