Denderský zvěrokruh: znalosti z hvězd, nebo lidský archiv vesmíru?

Kamenný kruh z Dendery vypadá jako zpráva, jejíž klíč jsme zapomněli. Obsahuje souhvězdí, planety a božské postavy. Nabízí tak otázku blízkou teoriím o dávných návštěvnících: získali lidé poznání oblohy pozorováním, zdědili ho po starší tradici, nebo jim je někdo předal? Tyto možnosti ale nemají stejnou oporu. Abychom mohli mluvit o znalostech od mimozemské civilizace, museli bychom nejprve určit informaci, kterou má reliéf skutečně obsahovat.

Originál dnes uchovává Louvre, který jej datuje kolem roku 50 před naším letopočtem. Pochází z kaple boha Usira v chrámu Hathor. Louvre v jeho kompozici popisuje dvanáct souhvězdí zvěrokruhu, pět tehdy známých planet a motivy vykládané jako zatmění. Důležitá je právě pětice planet pozorovatelných pouhým okem: Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Sama jejich přítomnost nevyžaduje dalekohled ani cestu do vesmíru.

Astronom Éric Aubourg v roce 1995 spojil některé motivy s měsíčním zatměním z 25. září 52 před naším letopočtem a slunečním zatměním ze 7. března 51 před naším letopočtem. Jde o výklad znaků pomocí výpočtů historické oblohy. Přesně vypočítané datum události však ještě nezaručuje správné přečtení symbolu. Při hodnocení údajně nemožných znalostí musíme tuto nejistotu zachovat; jinak si nejprve přiřadíme význam a potom se divíme přesnosti, kterou jsme do něj sami vložili.

Z tohoto výkladu přesto plyne zajímavá možnost. Pokud jsou obě přiřazení správná, reliéf nezachycuje jedinou noc. Může spojovat různé nebeské události do záměrně sestaveného obrazu. Naše pracovní hypotéza proto chápe zvěrokruh jako možný archiv vybraných pozorování propojených s náboženstvím. Tajemstvím by pak nebylo jen to, jak oblohu znali, ale proč uchovali právě tyto okamžiky a co jejich spojení sdělovalo návštěvníkům kaple.

Jak by se dalo prověřit tvrzení o znalostech předaných odjinud? Nejprve by musela být jednoznačně určena konkrétní astronomická informace a vyloučeno dodatečné přizpůsobování symbolů. Potom by bylo třeba ukázat, proč ji nelze vysvětlit tehdejším pozorováním a předáváním znalostí mezi lidmi. Ani tak by neobvyklá informace sama neidentifikovala mimozemského učitele. Takto nastavená otázka ale dovoluje hledat něco skutečně překvapivého, místo abychom považovali každou hvězdu vytesanou do kamene za zprávu z kosmu.

Dendera může být fascinující i jako důkaz schopnosti lidí uspořádat vesmír do srozumitelného systému. Další krok vidíme v porovnání stejného způsobu čtení s jinými reliéfy a dobovými texty. Obstojí výklad i mimo tento jediný obraz? Pokud ano, mohli bychom rozpoznat pravidla dávné práce s astronomickými záznamy. A právě planeta Mars, jedna z viditelných součástí této oblohy, nás přenáší k dnešní otázce: dokážeme na jiném světě rozpoznat stopu života?