Protáhlý útvar Durupınar ve východním Turecku vypadá z některých úhlů jako loď. Právě tento obrys přitahuje tým Noah’s Ark Scans, který jej spojuje s Noemovou archou. Na stránce projektu tým popisuje podzemní linie, pravé úhly a prostory podobné chodbám či místnostem. Uvádí také plán odběrů vrtných jader a dalších měření. To jsou konkrétní směry výzkumu, ale označení útvaru za archu zůstává výkladem autorů.

Radar není kamera. Výsledný obraz podzemí potřebuje zpracování a výklad; nakreslená hranice místnosti proto není totéž jako nalezená zeď. Pro ověření lodní hypotézy je důležité zamířit odběry do míst, kde má podle skenů ležet konstrukce, a porovnat je s okolím. Ani tvrdá vrstva nebo poškozený vrták samy neurčují, zda jde o dřevo. Rozhodnout musí vzorek, jeho stavba a doložené místo odběru.

Může se vůbec dřevo změnit v kámen? Studie Hisatady Akahana a jeho kolegů z roku 2004 popsala pokus v japonském horkém prameni. Minerální částice se ukládaly do vnitřních prostor dřevní tkáně a po sedmi letech tvořily téměř čtyřicet procent hmotnosti zkoumaných vzorků. Dřevo se tedy za vhodných podmínek může poměrně rychle plnit minerály. Pokus však neukazuje, že stejné podmínky panovaly v Turecku, ani že se tam zachovala celá loď.

Starší nálezy navíc prošly zkouškou, která některým lodním výkladům neprospěla. Geolog Lorence Collins a David Fasold v práci z roku 1996 popsali rozbory údajných částí archy. Materiál připisovaný trámům či prknům určili jako horniny; údajná železná součást podle nich vznikla z přírodních minerálů. Jejich závěr podporoval geologické vysvětlení útvaru. Jde ale o rozbory konkrétních starších vzorků, které nelze vydávat za hotové výsledky nových odběrů.

Podobně je třeba zacházet se zprávami o mušlích v horách. Collins a Fasold popsali u útvaru vápenec s fosiliemi a jeho vztah k okolním vrstvám. Zpráva o mořské fosilii proto sama nepropojuje nález s jednou lodí ani s jednou potopou. Naše otázka je přesnější: pocházejí jednotlivé stopy ze stejného místa, ze stejné vrstvy a ze stejné doby? Bez těchto vazeb mohou různé příběhy vytvářet zdání společného důkazu.

Z dostupných podkladů vyvozujeme tři oddělené kroky. Nejprve určit materiál, potom doložit lidské opracování a souvislou konstrukci, teprve následně řešit její stáří a případné spojení s Noemovou archou. Opracované prvky a spoje v místech předpovězených skeny by lodní hypotézu posílily. Pokračování stejných vrstev mimo lodní obrys by naopak podpořilo přírodní původ. V novém Velkém spisu na našem HeroHero uvidíš skutečné skeny a zjistíš, proč jedna věta v původní zprávě mění pohled na údajné kajuty.