Juno prohlédla Io pod kůži. Pár metrů pod povrchem prudce roste teplota

Sonda Juno poprvé přímo změřila, jak se mění teplota pod povrchem Io, nejvulkaničtějšího známého světa Sluneční soustavy. Mikrovlnný radiometr při průletech 30. prosince 2023 a 3. února 2024 zachytil tepelné záření z různých hloubek. Studie vyšla 22. července 2026 v časopise Journal of Geophysical Research: Planets.

Jednotlivé mikrovlnné frekvence pronikají různě hluboko — od několika centimetrů po řádově desítky metrů. V horních několika metrech teplota stoupala o více než 20 °C. To není tvrzení, že je tam nad nulou: jde o rozdíl mezi chladným povrchem a teplejšími vrstvami pod ním. Sluneční ohřev sám tak strmý nárůst nevysvětluje.

Data zároveň ukazují překvapivě lehkou svrchní vrstvu. Autoři odhadují její hustotu přibližně na 0,7 až 1,1 gramu na centimetr krychlový, tedy spíš jako vulkanický popel nebo pemzu než pevnou skálu. Na škálách kolem stovek kilometrů navíc povrch v mikrovlnách působí velmi hladce, i když ve viditelném světle je Io plné hor, kalder a lávových polí.

Měření zatím dovoluje dvě hlavní vysvětlení. První počítá s teplem, které souvisle proudí vodivou kůrou. Druhé připouští rozptýlené mladé lávové proudy nebo horké průduchy zakryté několik metrů silnou chladnou krustou; v modelu by takové oblasti mohly zabírat asi desetinu povrchu. Obě možnosti umějí naměřené spektrum napodobit.

Potvrzený je tedy silný podpovrchový ohřev, ne jeho přesné uspořádání. Výsledek nedokazuje celoplanetární oceán magmatu ani neukazuje jednotlivé komory pod sopkami. Ukazuje ale, že mikrovlny dokážou nahlédnout pod povrch kamenitého měsíce — a stejný princip může jednou pomoci zkoumat i pozemské sopky.