Ilustrace (AI)Při posledním ponoru expedice u Cookových ostrovů narazil 12. srpna 2026 robot Deep Discoverer na část velrybí lebky. Tým NOAA ji vyzvedl z vrcholu podmořské hory Pepe. Zobákovitá část lebky s připojeným úlomkem byla dlouhá přibližně jeden metr.
Povrch kosti pokrývala feromanganová krusta — směs sloučenin železa a manganu, která se na hlubokém dně může hromadit velmi pomalu. NOAA proto nález popisuje jako fosilní a uvádí, že může být starší než jeden milion let.
Právě slovo může je podstatné. Veřejný záznam expedice neobsahuje laboratorní datování ani určení druhu velryby. Číslo jeden milion let je předběžný odhad podle vzhledu a minerálního povlaku, nikoli zveřejněný výsledek měření.
Samostatná studie v časopise Nature letos ukázala, že velrybí kosti mohou na hlubokém dně přežít miliony let a že jejich stáří lze ověřovat pomocí izotopů. Tato studie ale zkoumala jiné nálezy v Indickém oceánu; stáří vzorku od podmořské hory Pepe sama nepotvrzuje.
Jisté tedy je, že robot NOAA vyzvedl z Pacifiku zhruba metr dlouhou část velrybí lebky obalenou minerály. Otevřené zůstává, kterému druhu patřila, jak přesně je stará a zda skutečně překročí hranici jednoho milionu let. To může rozhodnout až laboratorní rozbor.
„Milion let na dně a pořád pohromadě? To je lepší konzervace než u mě doma!“
„Kost je skutečná. Milion let je zatím odhad — rozhodne měření.“
Chystáme pravidelný přehled ze světa UAP a vesmírných záhad, k tomu hlubší rozbory — všechno přímo do e-mailu. Nech nám adresu. Bez spamu, kdykoli se odhlásíš.
Chci být u toho →