Saturnův desetiboký útvar: proč ho Cassini neviděla

Saturn byl dlouho planetou jednoho slavného mnohoúhelníku. U severního pólu má obří hexagon, tedy šestibokou vlnu v oblacích, kterou vědci sledují přes čtyřicet let. Teď Hubbleův vesmírný dalekohled ukázal překvapivý protějšek na jihu: útvar s deseti stranami. A právě tam jej sonda Cassini během svého třináctiletého průzkumu nezaznamenala jako dlouhodobou formaci.

Nejde o jedinou povedenou fotografii. Výzkumníci našli slabší rohy a rovné úseky už na Hubbleových snímcích z let 2023 a 2024. V roce 2025 se desetiboký tvar zvýraznil a jeho existenci potvrdily také snímky astronomů ze Země. Časová řada proto ukazuje vyvíjející se atmosférický jev, ne optický klam z jednoho záběru.

Rozměr je planetární. Vzdálenost mezi sousedními vrcholy činí přibližně 16 800 kilometrů, s nejistotou asi 1 100 kilometrů. To je více než průměr celé Země. Útvar se nachází přibližně mezi 58. a 63. stupněm jižní šířky a obepíná rozsáhlou oblast kolem pólu.

Snímky v různých barvách světla nahlížejí do různých výšek atmosféry. Desetiboký vzor se v nich objevuje v několika vrstvách, takže nejde o pevnou konstrukci ani o kresbu na povrchu. Je to vlna uvnitř rychlého pásu větru. Samotný vzor se vůči planetě posouvá rychlostí asi 2,5 metru za sekundu, zatímco proud vzduchu kolem něj dosahuje přibližně 116 metrů za sekundu. Je to podobné jako pomalu postupující vlnka na rychle tekoucí řece.

Tím ale záhada nekončí. Autoři studie zvažují, že vlnu drží pohromadě rychlá rotace Saturnu a změny rychlosti větru kolem pólu. Takový mechanismus dokáže proudění poskládat do pravidelného tvaru. Zatím je to pracovní vysvětlení, nikoli definitivní odpověď na otázku, proč má nový jev právě deset stran a proč se zvýraznil až nyní.

Cassini obíhala Saturn v letech 2004 až 2017 a neukázala známku podobné dlouhodobé jižní formace. To však neurčuje přesný rok jejího vzniku. Saturnova roční období postupně skryla jižní pól před pozorovateli ze Země a po skončení mise u planety nezůstala další sonda. Desetiboký útvar tedy mohl vzniknout nebo zesílit během pozorovací mezery, ale dostupná data neumějí říct přesně kdy.

Doložené je, že u jižního pólu existuje obří, vyvíjející se desetistranná atmosférická vlna a že byla patrná nejméně od roku 2023. Možné je vysvětlení pomocí vlny zachycené v rychlém pásu větru, ale její spouštěcí mechanismus, životnost a vztah k Saturnovým ročním obdobím zůstávají nejisté. Důkazy nepodporují pevný objekt ani umělou konstrukci. Další pozorování ukážou, zda tvar zmizí, nebo se z něj stane jižní obdoba slavného severního hexagonu.