Webbův vesmírný teleskop našel v datech záhadnou stopu — takzvanou absorpční čáru (zářez ve spektru = chybějící barva světla, kterou nějaká látka pohltí) na vlnové délce 5,11 mikrometru (miliontina metru). A našel ji na dvou úplně odlišných světech: na Titanu (největší měsíc Saturnu) i na Plutu (trpasličí planeta na okraji sluneční soustavy). Objev vede tým z pařížské observatoře.
Proč je to divné: ten zářez NEsedí na žádnou známou molekulu z databází — nic takového zatím neznáme jinde ve sluneční soustavě ani u planet u cizích hvězd. Pochází z povrchu, ne z atmosféry, a na Plutu je asi 3× silnější než na Titanu. A že se stejná neznámá stopa objeví na dvou tak rozdílných místech — Titan má hustou atmosféru a jezera, Pluto je zmrzlá koule čtyřikrát dál od Slunce — je samo o sobě hádanka.
A teď háček, který v titulcích zaniká: slovo „signál“ tady NEznamená rádiové vysílání ani vzkaz. Je to zářez ve spektru světla, které povrch odráží — chybějící barva, kterou něco pohlcuje. Není to důkaz mimozemšťanů ani života. Nejpravděpodobnější vysvětlení je exotická organická chemie: takzvané tholiny (načervenalá „špína“, co vzniká, když sluneční záření rozloží metan a dusík). Ani to ale zatím nikdo nepotvrdil.
Vědci nabízejí i konkrétní kandidáty — třeba benzen s nějakým neznámým partnerem, nebo ledový acetylen či keten — žádného ale neumí potvrdit, protože chybí laboratorní měření. Rozseknout záhadu má pomoct sonda Dragonfly (létající dron NASA, který má k Titanu dorazit kolem roku 2034) se spektrometrem přímo na místě. Do té doby zůstává otázka otevřená.
A důležitá poznámka na rovinu: tahle studie je zatím preprint — tedy zveřejněná dřív, než ji prověří jiní vědci (recenze) — takže ji bereme s rezervou. I tak ale platí: Webb našel na dvou světech něco, co zatím neumíme pojmenovat. A přesně tohle je ten druh záhady, který stojí za to sledovat.
